Slezský norik
Země původu: Česká republika
Barva: Převládá ryzák
Výška: Poměr hřebci 161 cm, klisny 159 cm
Historie: Slezští norici se vyvinuli přikřižováním norických hřebců k českým klisnám a v malé míře byli použiti také norfolští klusáci . Mezi zakladatele chovu patřil Bravo, narozen roku 1914, a jeho syn Bravo Nartz, kteří působili v hříbárně Branka u Opavy. Slezští norici byli až do roku 1970 uznáváni jako samostatné plemeno a v letech 1970 až 1990 byli spolu s českomoravským belgickým koněm veden jako chldnokrevný kůň. Od roku 1990 byli chladnokrevníci na základě genových analýz rozděleni do tří populací - českomoravský belgiský kůň (ČMB), slezský norik (SN) a norik (N) a byli pro ně vypracovány řády plemenných knih. Nejkvalitnější část populace slezského noika je od roku 1996 zařazen do genetických zdrojů
EXTERIÉR: Středně velký až velký obdelníkový rámec. Hlava je velká, suchá, ušlechtilá s oválnou očnicí a někdy může být i mírně klabonosá. Krk je vysoko nasazený, střední až dlouhý. Kohoutek bývá méně výrazný. Vydatný i prostorný chod umožňuje dlouhá, dobře zaúhlená lopatka. Má dlouhá, dobře vázaná bedra, mohutnou, středně širokou, dlouhou, oválnou, mírně štěpenou a skloněnou záď. Kopyta jsou pevná, pružná, dobře utvářená, spěnka je krátká až středně dlouhá, pevná a pružná.
CHARAKTER: Slezští norici jsou lehce ovladatelní, pracovití s přiměřeným temperamentem
POUŽITÍ: Pracovní kůň vhodný jak na práci v lese, tak na poli. V současné době se používá i jako rekreační jezdecký kůň nebo na hipoterapii.
text: časopis Svět koní
