Český teplokrevník
17. 4. 2007
Český teplokrevník
Až do začátku 19. století se v Čechách uplatňovla v chovu teplokrevných koní španělská a neapolská plemena; teprve později se objevili angličtí plnokrevníci. Teplokrevníci se stali přikříženými anglické krve příliš lehkými a nevhodnými pro běžné práce, a proto museli ustoupit chladnokrevníkům, kteří pejali hlavní úkoly v zemědělství a v dopravě. změnu pak způsobila armáda, která začala pro potřeby kavalerie dovážet anglonormany, hannoverské, oldenburské, východofríské hřebce i koně jiných teplokrevných plemen. Po roce 1918 se dováželi především oldenburští hřebci, ale
nesplnili očekávání, a proto se chov začal doplňovat anglickými plnokrevníky i polokrevníky. Výběrem z tohoto složitého souboru vznikl český teplokrevník, přičemž se ustálila rada linií. Je to statný kůň
v kohoutku měří: 170-175cm
obvod hrudi: asi 200cm
obvod holeně: 22-23cm
hmotnost: 600kg
Dost těžká hlava je úhledná, krk mohutný a svalnatý, vysoko nesený, kohoutek málo výrazný, hřbet široký a dosti dlouhý stejně jko záď. Mohutné nohy mají výrazné klouby, krátkou spěnku a kopyta někdy příliš plochá a nepříliš tvrdou rohovinu. Přední nohy někdy bývají svázané. hříva a ohon jsou dosti husté, zaplétejí se. Běžně se vyskytují hnědáci, ryzáci a ostatní barvy jsou vzácné. při úpravě srsti se často na zádi vytvářejí kartáčoavné "šachovnice". Český teplokrevník se dnes chová málo, nahrazují ho dovážená plemena. Je to však kvalitní pracovní, vhodný jak k jízdě, zejména rekreační a terénní, tak k lehčí práci v zemědělství a lsnictví. Je učenlivý, ovladatelný, ochotný a vytrvalý
zdroj:kniha KONĚ
autorka tohoto textu na internet. momo32
Až do začátku 19. století se v Čechách uplatňovla v chovu teplokrevných koní španělská a neapolská plemena; teprve později se objevili angličtí plnokrevníci. Teplokrevníci se stali přikříženými anglické krve příliš lehkými a nevhodnými pro běžné práce, a proto museli ustoupit chladnokrevníkům, kteří pejali hlavní úkoly v zemědělství a v dopravě. změnu pak způsobila armáda, která začala pro potřeby kavalerie dovážet anglonormany, hannoverské, oldenburské, východofríské hřebce i koně jiných teplokrevných plemen. Po roce 1918 se dováželi především oldenburští hřebci, ale
nesplnili očekávání, a proto se chov začal doplňovat anglickými plnokrevníky i polokrevníky. Výběrem z tohoto složitého souboru vznikl český teplokrevník, přičemž se ustálila rada linií. Je to statný kůň
v kohoutku měří: 170-175cm
obvod hrudi: asi 200cm
obvod holeně: 22-23cm
hmotnost: 600kg
Dost těžká hlava je úhledná, krk mohutný a svalnatý, vysoko nesený, kohoutek málo výrazný, hřbet široký a dosti dlouhý stejně jko záď. Mohutné nohy mají výrazné klouby, krátkou spěnku a kopyta někdy příliš plochá a nepříliš tvrdou rohovinu. Přední nohy někdy bývají svázané. hříva a ohon jsou dosti husté, zaplétejí se. Běžně se vyskytují hnědáci, ryzáci a ostatní barvy jsou vzácné. při úpravě srsti se často na zádi vytvářejí kartáčoavné "šachovnice". Český teplokrevník se dnes chová málo, nahrazují ho dovážená plemena. Je to však kvalitní pracovní, vhodný jak k jízdě, zejména rekreační a terénní, tak k lehčí práci v zemědělství a lsnictví. Je učenlivý, ovladatelný, ochotný a vytrvalý
zdroj:kniha KONĚ
autorka tohoto textu na internet. momo32
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
