Andaluský kůň
ZEMĚ PŮVODU: Španělsko
BARVA: Hnědáci, bělouši různých typů, vzácně vraníci, ryzáci
VÝŠKA: 155 - 165 cm
HISTORIE: Ve městech Jerez de la Frontera, Cordoba a Sevilla žili kartuziánští mniši, kteří přisně střežili čistotu tohoto plemene. Původ andaluského koně sahá daleko do historie a není zcela jasný. Předpokládá se, že předci andalusana byli zřejmě arabští a berberští koně a primitivní plemeno Sorraria (původní plemeno na Pyrenejském poloostrově). Jejich éra skončila koncem 18. století, kdy začali dominovat ryhlejší koně, kříženci anglického plnokrevníka. Jedním z mnoha potomků andalusana je lipicán. Taktéž měl mimořádný podíl na vzniku našeho kladrubského koně.
VZHLED: Pyšní se impozantním vzhledem a vznosnými vysokými chody, které jsou dobrým základem pro vysokou školu. Hlava občas mívá jemný klabonos a spoustu znaků, kterým vděčí berberskému koni. Jeho nohy jsou silné a díky uspořádání kloubů zadních nohou je andalusan vhodný pro náročný výcvik v aréně.
VYUŽITÍ: Jeho využití je nesmírně všestranné. Toto plemno můžeme obdivovat jako koně rytířů na turnajích, v koridě, arénách, cirkusových manéžích, v předvádění klasické drezury a vaqueras, vysoké školy jezdeckého umění, ale nenechá se zahanbit ani ve vozatajských soutěžích.
Text: časopis Svět koní
foto: www.fotorein.com
![]() |