NH Kladruby nad Labem
4. 2. 2008
HISTORIE
Datuje se již druhé poloviny 16. století a za vznik chovu kladrubských koní patří dík císaři Maxmiliánovi II., který zde roku 1563 založil hřebčinec. O dvě století později požár zničil několik prostorů objektu a dosavadní plamenářské záznamy. Po tomto neštěstí sloužil hřebčín jako sklad textilní a až v roce 1770 císař Josef II. činnosti areálu obnovil. Za cíl chovu se pokládá vyčlechtit koně vhodného pro císařský dvůr. Po roce 1918, kdy hřebčín připadl československému státu, byl chov směřován na produkci plemenných hřebců pro zemské chovy jednotlivých zemí ČSR.
ZÁCHRANA KLADRUBSKÝCH VRANÍKŮ
Takto zbarvení kladrubští koně byli v první olovině 20. století odsouzeni k pomalé záhubě. Důvody tohoto rozhodnutí se zdají být absurdní. Vraníci byli považováni za obyčejné tahouny a vzhled se zdál méně elegantní než u běloušů. K regeneraci kladrubského vraníka došlo díky univerzitnímu profesorovi Františku Bílkovi. Nyní můžete tyto koně najít v hřebčíně Slatiňany, který je od roku 1992 součástí NH Kladruby nad Labem.
NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA
V roce 1995 - byl starokladrubský kůň uznán kulturní památkou, a nesmí se proto křížit s jinými plemeny. Od roku 2002 je kladrubský hřebčín a kmenové stádo běloušů uznáno národní kulturní památkou.
Datuje se již druhé poloviny 16. století a za vznik chovu kladrubských koní patří dík císaři Maxmiliánovi II., který zde roku 1563 založil hřebčinec. O dvě století později požár zničil několik prostorů objektu a dosavadní plamenářské záznamy. Po tomto neštěstí sloužil hřebčín jako sklad textilní a až v roce 1770 císař Josef II. činnosti areálu obnovil. Za cíl chovu se pokládá vyčlechtit koně vhodného pro císařský dvůr. Po roce 1918, kdy hřebčín připadl československému státu, byl chov směřován na produkci plemenných hřebců pro zemské chovy jednotlivých zemí ČSR.
ZÁCHRANA KLADRUBSKÝCH VRANÍKŮ
Takto zbarvení kladrubští koně byli v první olovině 20. století odsouzeni k pomalé záhubě. Důvody tohoto rozhodnutí se zdají být absurdní. Vraníci byli považováni za obyčejné tahouny a vzhled se zdál méně elegantní než u běloušů. K regeneraci kladrubského vraníka došlo díky univerzitnímu profesorovi Františku Bílkovi. Nyní můžete tyto koně najít v hřebčíně Slatiňany, který je od roku 1992 součástí NH Kladruby nad Labem.
NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA
V roce 1995 - byl starokladrubský kůň uznán kulturní památkou, a nesmí se proto křížit s jinými plemeny. Od roku 2002 je kladrubský hřebčín a kmenové stádo běloušů uznáno národní kulturní památkou.
Zdroj: časopis Svět koní
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář